myslim na to, jak jsme se seznámili, jakou jsem měla radost a zároveň strach když jsem na něj čekala a jela k němu, jak jsem se celej den usmívala, jak se na mě usmíval on, jak jsme koukali na telku a on mě poprvý objal, jak voněl, jak mě poprvý políbil, jak dychal když spal, jak na mě ráno mluvil a řikal ať nechodim, jak jsem z něj nemohla spustit oči, když spal, jak mě vždycky pozdravil, když jsme si volali, jak jsem byla smutná jenom proto, že neodepsal ..
teď je všechno pryč .. už nic z toho nebude ..
nemůžu jídlo ani vidět, na úkoly do školy nevidim přes rozbrečený oči, když se chci smát, pohnu jenom koutkem a zase jsem mimo, když dokážu usnout, probudí mě hnusnej sen ...
co já jsem to provedla proboha??
nechci znít jako blázen, ale chci mít nehodu .. při který ztratim paměť .. a pojedu odznova .. lidi o mě budou vědět, ale já o nich ne a společně s nimi nebudu vědět o jejich názorech o mě .. a já se sice budu učit opět chybama, jako celej můj život, ale ne takovýma .. jo a fajn, tohle nemůžu vědět, ale já to vim a vědět taky budu ..
potřebuju spát, ale nemůžu .. kdyby tu byla aspoň jedna krásná věc, která by dokázala to všechno co jsem způsobila poslat na chvilku někam a já mohla spát a mít i hezký sny ..
starostí a zkušeností jsem měla hodně, ale nikdy jsem se necítila být tak na dně ..
neděle, června 6
tečka tečka tečka
Vaše Kristina Eliz v 11:21 odp. 1 komentářů
lost
i can't stop thinking about him .. its so hard to eat, learn, sleep, do homeworks, laugh ..
please, i want to be with him oh my god '((
i'm so hungry and tired .. and i cant cry enaugh, im not bale to .. i cried too much before and now i just cant ..
Z
Vaše Kristina Eliz v 7:55 odp. 0 komentářů
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)